Perský záliv: prst na spoušti

By 08/07/2019Zprávy

 

08.07.2019 – Mimořádná zpráva. Jak říká stará burzovní hláška – když hřmí kanóny, nakupujte. Vypadá to, že taková situace přijde brzy. Írán pokračuje v jaderném zbrojení. Uvidíme, zda budou USA, Izrael a Velká Británie jen nečinně stát a přihlížet. V případě jejich zásahu se svět bude potýkat s ropným šokem, raketově rostoucími cenami a pádem akciového trhu.

Na cestě k bombě

Včera, v neděli, trhy zasáhly znepokojující zprávy: Írán chce zvýšit obohacení uranu nad povolenou úroveň. Jaderná dohoda z roku 2015 stanoví maximální hranici obohacení na 3,67%. Íránský prezident Hassan Ruhani již dříve oznámil, že bude znovu obohacovat uran „nekonečně“. Dřívější prohlášení uvádí, že Teherán bude obohacovat na 20%. Země už překročila limit 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, který si, v rámci jaderné dohody, může ponechat. Je-li uran obohacen na 20%, je cesta k A-bombě relativně snadná.
Jaderná bomba vyžaduje obohacení uranu asi na 90%. Většinu problémů ale přináší proces obohacování na nízká procenta, pak už věci jdou docela hladce. Dokumenty dostupné MAAE a zprávy pořízené Izraelci dokazují, že Teherán na jaderných zbraních pracoval a pokročil relativně hodně daleko.

Sankce proti Íránu

Teherán mezitím naznačil, že by dohodu rád plnil dál. Nejprve by však musely upustit od sankcí USA. Což je nepravděpodobné. Sankce snížily vývoz ropy z Teheránu z 2,5 milionu barelů denně na přibližně 300 000 barelů. Vzkvétá však pašování. A Britové to zastavili jen částečně. Britské speciální jednotky ve čtvrtek kvůli porušení sankcí před vyplutím z Gibraltaru zabavily íránský supertanker Grace 1; byl na cestě do Sýrie. Ajatolláh Ali Mowahdei Kermani v pátek také zahrozil USA, že Írán v případě útoku změní Perský záliv v „Rudé moře“. Oznámil také raketový útok na izraelský jaderný reaktor v Dimoně. Kermani reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa novinářům ve Washingtonu: „Uvidíme, co se stane s Íránem. Írán musí být velmi, velmi opatrný.“ Tuto středu bude na žádost USA k zvláštnímu zasedání svolána Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Izrael v zaměřovači

Úvodní kurz je vykreslen zcela jasně. Írán se bude snažit vtáhnout Izrael do války, aby na svou stranu přetáhl Evropu a Arábii, jež jsou vůči Izraeli nejvíce nepřátelské. Tel Aviv několikrát varoval, že se s íránským jaderným zbrojením nesmíří a v případě potřeby bude jednat sám. Tak, jak nedávno v izraelském armádním rozhlasu prohlásil izraelský ministr zahraničních věcí Izrael Katz. Ten na bezpečnostním fóru konference v Herzliji před několika dny zdůraznil, že Írán opouští „šedou zónu“ a přechází do „červené zóny“ – což znamená válku.
Mimochodem, Izrael ve spolupráci s Egyptem již několik měsíců útočí na sítě IS a íránské konvoje na Sinaji. Egypťané zaplavili desítky tunelů do pásma Gazy odpadními vodami nebo mořskou vodou; izraelské letectvo podle listu Jerusalem Post na Sinaji zničilo několik konvojů nákladních aut naložených raketami. Jedna věc je jasná: Írán už celá léta vybavuje Hamas i Hizballáh zbraněmi krátkého a středního dosahu – odhadem desítkami tisíc těchto zbraní. Pokud by tyto rakety ve velkém měřítku pronikly izraelským protiraketovým štítem Iron Dome a byl použit i otravný plyn, Izraelci by v nejhorším případě mohli reagovat jaderným úderem proti pásmu Gaza a jižnímu Libanonu. Pravděpodobně by byly napadeny i cíle Hizballáhu v Sýrii, ale tady by se pravděpodobně do cesty postavili Rusové.

Útok proti Teheránu

Co se bude dít dál? Evropa se pravděpodobně vrátí ke svým starým usmiřovacím reflexům a zůstane, s výjimkou Britů, pasivní. Moskva, Ankara a Peking budou pravděpodobně proti útoku protestovat, ale asi ve prospěch Íránu zasahovat nebudou. Anglosasové pravděpodobně udělají v Perském zálivu obrovský ohňostroj. Nikdo nechce vyslat pozemní jednotky – zbyde tak masivní, krátký letecký úder, vedený bombardéry a řízenými střelami, proti jaderným výzkumným zařízením, iránským námořním základnám a kasárnám. Útoku by se mohly zúčastnit Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Izrael mezitím pravděpodobně napadne Hamas a Hizballáh.

Wall Street klesne – zbrojaři porostou

Scénář pro finanční trhy zůstává stejný: Wall Street, DAX a spol. pravděpodobně půjdou bezprostředně po útoku do kolen. Zpočátku totiž nebude jasné, zda jde o omezený úder nebo rozsáhlou invazi. V prvním případě by se ceny měly zotavit. V druhém případě je pravděpodobné, že akciový trh sklouzne ještě hlouběji. Kdyby totiž Američané v rozporu s očekáváním poslali své vojáky do pozemní války, pak to bude zřejmě špatné po dlouhou dobu, dokonce i na akciovém trhu. Ach ano: výjimkou by samozřejmě byly akcie zbrojařů – konflikt by mohl posílat jejich ceny nahoru. Čím delší konflikt, tím silnější růst.

250 dolarů za barel?

Naše úvaha nás přivádí k ropě. V případě války by cena ropy jen zasyčela nahoru. Jak vysoko? Záleží na tom. Írán by mohl minami nebo motorovými čluny uzavřít ropným tankerům cestu přes Hormuzský průliv. Kromě toho by Íránci mohli zničit ropná zařízení a přístavy Saúdů a Emirátů.
Geopolitics Central, poradenská společnost specializující se na energetiku, v článku pro Oilprice.com v květnu odhadla cenu ropy na 250 dolarů za barel v případě, že selže vývoz více než 18 milionů barelů denně přes Perský záliv, představující nejméně jednu pětinu světového trhu. Poznámka: V takovém případě nepomůže technická analýza, protože tento nejhorší případ ještě nikdy nenastal. Pokud jde o cenu ropy, není tu žádný limit jejího nárůstu.
Washington pravděpodobně otevře strategickou rezervu ropy, aby zmenšil ropný šok. USA v gigantických solných jeskyních na pobřeží Texasu a Louisiany uchovávají okolo 727 milionů barelů ropy, což by pokrylo celou americkou spotřebu asi měsíc. Také američtí těžaři by čerpali stále více ropy. Byl by tedy pravděpodobný i protipohyb na short. Jelikož je zaručena vysoká volatilita, měli byste se na obchody v době hrozící nové války v Perském zálivu připravit s nejlepšími makléři CFD v Německu s licencí Bafin a výkonnými servery.

Útěk do zlata, jenu a dluhopisů

Investoři by dále pravděpodobně uprchli do obvyklých bezpečných přístavů: zlata, japonského jenu a amerických vládních dluhopisů. Obchodníci s CFD by měli těmto aktivům věnovat pozornost, zejména v krizích obecně, a pravidelně sledovat trh na své obchodní platformě.

Bernstein Bank nám všem i přes to všechno přeje mírumilovné vyústění situace a úspěšné investice!

Důležité poznámky k této publikaci:

Obsah tohoto článku je určen pouze pro obecné informační účely. Nejedná se o individuální investiční doporučení ani o nabídku k nákupu nebo prodeji cenných papírů nebo jiných finančních produktů. Dotčený obsah a veškeré informace obsažené v něm v žádném případě nenahrazují individuální poradenství, orientované na konkrétního investora nebo investici. Současná nebo minulá výkonnost zmíněných podkladových aktiv není spolehlivou prognózou nebo indikací jejich budoucí výkonnosti. Veškeré informace a údaje uvedené v této publikaci jsou založeny na spolehlivých zdrojích. Bernstein Bank však nezaručuje, že informace a údaje obsažené v této publikaci jsou aktuální, správné a úplné. Cenné papíry obchodované na finančních trzích podléhají kolísání cen. Kontrakt na rozdíl (CFD) je současně finančním nástrojem s pákovým efektem. V tomto kontextu je obchodování s CFD vysoce rizikové, s rizikem ztráty prostředků až do výšky celkového vkladu a nemusí být vhodné pro všechny investory. Proto se ujistěte, že jste plně pochopili všechna související rizika. V případě potřeby požádejte o nezávislou radu.

CFD jsou složité nástroje a obnáší vysoké riziko ztráty vašich peněz z důvodu pákového efektu. 76% retailových investorských účtů ztrácí peníze při obchodování s CFD s tímto poskytovatelem. Měli byste zvážit, zda rozumíte, jak fungují CFD a zda si můžete dovolit vysokou míru rizika ztráty vašich peněz.